Jsme volné uskupení lidí, kteří spolupracují s lidmi, obcemi a organizacemi v souvislostech neštěstí.
PIT je:
|
Vzájemnost a spolupráce |
|
| Nadhled a svoboda | Spolužití a společenství |
| K neštěstí přistupujeme z pohledu připravenosti: počítáme s tím, že se po svém jedinečně zopakují. | Věříme, že nejsme sami – ani v neštěstích, ani na jejich zvládání. |
| Máme zkušenosti, znalosti a dovednosti. Využíváme je pro metodickou podporu při neštěstích. | Jsme zvídaví. Metodiku se vždy znovu učíme ze zkušeností, znalostí a dovedností jiných. |
| Můžeme se připojit k čemukoliv, co nás zajímá. | Připojujeme se z pozice rovnosti a přátelství. |
| Využíváme svobody nebrat za svou práci peníze. | Zažíváme odměňující energii spolupráce a sdílení. |
| Vybíráme si. Je každého soukromá věc, čeho se zúčastní. | Každý může přispět svými zkušenostmi, tím, co zažil, čemu věří, čím se liší. |
| Zaměřujeme se na to, co chybí, co je nové. | Obřady nám pomáhají duchovně povzbuzovat společenství a udržovat tradice. |
| Pěstujeme odolnost i v samotě a zodpovědnosti mezních okamžiků. | Vnímáme oporu: někteří z nás v parťákovi, jiní ve společenství či ve vztahu k Bohu. |
| Uznáváme, že „kdo nezažil, nepochopí“. | Učíme se od těch, co „zažili“. Učíme se navzájem. |
| Máme osobní zodpovědnost. | Zajímáme se o své okolí. |
Čím se zabýváme?
Stručně řečeno, zabýváme se komunitní krizovou spoluprací .
Využíváme energie a příležitostí, které krize nabízejí, propojujeme a síťujeme. Seznamujeme lidi s lidmi, informacemi, zkušenostmi a poznatky přes hranice oborů, resortů, generací. Spolupracujeme jako lidé událostí zasažení, praktici a akademici, nábožensky věřící anebo jinak duchovně zakotvení. Uznáváme rozdílné perspektivy a postoje. Vyvažujeme osobní svobodu se vzájemnou péčí. Zdůrazňujeme uznání a obřady.
Konkrétní příklady najdete v rubrice K čemu teď zveme.
Proč to děláme?
Kvůli odvaze ke každodennímu životu, vzájemnosti, účasti, ochotě navzájem si pomáhat.
Věříme ve spolupráci, jejímž výsledkem je přesvědčení, že v neštěstí a na jeho důsledky nejsme sami; že situaci můžeme společně zvládnout a připravit se na příští nepřízeň osudu. A že každý z nás může pomoci druhému.
Z historie PIT ČR
Psychosociální intervenční tým (PIT) vznikl z iniciativy tehdejšího předsedy správní
rady nadace ADRA Vítězslava Vursta, Ing. Zdeňka Procházky z Hlavního
úřadu civilní ochrany MO ČR a psycholožky Bohumily Baštecké jako odborné garantky jako
reakce na pracovní schůzku v Přibyslavi v březnu 1998, jíž se Česká republika
stala součástí projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí
Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí
společně čelit katastrofám všeho druhu.
První výcvik PITu začal v roce 2000 a jeho cílem bylo vycvičit z řad
církví „naslouchače“ pro pomoc při katastrofách. Od té doby proběhly další dva výcviky, dále
„lektorský speciál“ a jeden novodobý – pátý – výcvik. Náplně výcviků se vyvíjely
spolu s proměňujícím se zaměřením činnosti PITu od přímé pomoci přes přípravu
koordinátorů a lektorů až k dnešnímu komunitnímu přístupu. Dynamika
vývoje PITu je dána nejen rozvojem podobných aktivit v jiných organizacích (PIT nechce
vstupovat do konkurence), ale také rozvojem oboru psychosociální krizová
spolupráce.
I do budoucna chce PIT chápat svou identitu jako proměnlivou v měnícím
se prostředí a vyhledávat „bílá místa“ na mapě pomoci po neštěstích. V
současné době se zaměřuje na komunitně zaměřený přístup, ovšem v případě, že se tento
stane ve společnosti běžným, bude hledat pro svoji činnost jiné místo.
PIT funguje na dobrovolnické bázi a bez právní subjektivity a rozpočtu.
Činnost v jeho rámci chápou jeho členové a sympatizanti jako projev občanské
angažovanosti.
Spolupracuje s komunitami, organizacemi i jednotlivci, zasaženými
neštěstím. Zabývá se dlouhodobě komunitními intervencemi a obřady po neštěstích.
(Spolu)pořádá setkání, výcviky, konference, semináře. Hlásí se k hodnotám odolnosti, spolupráce a vzájemnosti, duchovní zakotvenosti a občanské angažovanosti.
PIT ČR zastává hledisko, které zdůrazňuje nosnost komunity: pomůžeme-li
obci, nemusíme se tolik starat o občany.
(z publikace Povodňová pomoc a spolupráce jako výraz sounáležitosti: Proč? Kdo? Kdy? S kým? Pro koho? Jak? (2014, Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA)
Dokument k příležitosti 20 let existence PITu z roku 2021 najdete zde.