Archiv autora: karel.simr

Škola a neštěstí: Jsme připraveni!

Metodiku pro školy a školská zařízení můžete stahnout zde.

Utonutí žáka na školním výletě, nezvěstná žačka, vážné onemocnění učitele, ale i dlouhodobé děje, jako je šikana – to je jen malý výčet nepříznivých situací, se kterými se školy setkávají. Události mají dopad na pracovníky a vedení školy, na zřizovatele, na děti, žáky, studenty a také na jejich rodiny a blízké či na obyvatele obce. Škola by na dopady událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? Lze se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!“. Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi Příručky pro školy: Když se stane neštěstí z roku 2012.

Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů IZS se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce či České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími vznikl materiál, který poskytuje ucelený pohled na řešení mimořádných situací ve školách a školských zařízeních.

 

Svíce za mír / Свічка за мир

Připomínáme si rok od začátku války.

Co se stalo?
24. 2. 2022 začala v naší blízkosti válka, ruská invaze na Ukrajinu. To přece není možné! říkali jsme. Snad to brzy skončí!

Co se dělo pak?
Lidé se dali do pohybu. Česká republika se ještě nevzpamatovala z pandemie, a čelila dalšímu nároku: přijmout uprchlíky. Stát spustil provoz krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, ve zkráceném režimu se vyřizovala povolení k pobytu, lidé nabízeli prostory k ubytování, zapojili se dobrovolní tlumočníci a další dobrovolníci, obce sahaly do rezerv zdravotnického a školského systému, hledala se pracovní místa. Řadě institucí se den ze dne zdvojnásobila agenda.

Co to znamená?
Aniž jsme si téměř stačili všimnout, uplynul rok obrovské zkoušky. Co se dalo zvládnout, se zvládlo. Můžeme na to být hrdí. Každý z nás, Ukrajinec nebo Čech, něco dal a něco získal, ať chtěl, nebo nechtěl. Žijeme tu společně, ať chceme, nebo ne. Každému, Čechu anebo Ukrajinci, pomáhají podobné věci: když se lidem měří spravedlivě, když umíme říct a slyšet „díky“, když je člověk někde přijat.

Proto si společně chceme 24. 2. 2023 připomenout tento rok.
Zapalme svíci vděčnosti a připomeňme si třeba jednu malou věc, která nás tento rok zahřála u srdce.
Zapalme svíci vzájemnosti a připomeňme si, pro koho jsme tento rok byli důležití a kdo byl důležitý pro nás. Připomeňme si, že k sobě navzájem patříme, i když si leckdy nerozumíme.
Zapalme svíci naděje. Doufáme v mír.

Svíce zapálíme sami za sebe 24. 2. v 18 hodin.
Nebo se zapálením svící připojíme v příhodném čase k místním akcím konaným k prvnímu výročí války.

Připojte se a dejte vědět formou komentáře k této události, co k prvnímu výročí připravujete vy!

Згадуємо рік від початку війни.

Що відбувалось?

24 лютого 2022 року близько від нас почалася війна, вторгнення Росії в Україну. Але це неможливо! – говорили ми. – Це швидко мине!

Що сталося потім?

Люди почали рятуватися втечею. Чехія ще не оговталася від пандемії, як зіткнулася з наступною проблемою: прийняти біженців. Держава запустила роботу регіональних центрів допомоги Україні, дозволи на проживання оформлювалися в швидкому режимі, люди пропонували житло, залучалися добровільні перекладачі та інші волонтери, муніципалітети використовували резерви системи охорони здоров’я та шкільної системи, потрібно було знайти робочі місця. У ряді інституцій  робота подвоювалася з кожним днем.

Що це означало?

Майже непомітно минув рік величезних випробувань. Всі зусилля були спрямовані на допомогу, багато що вдалось подолати та вирішити. Ми можемо цим пишатися. Кожен із нас, українець чи чех, хотів він  того, чи ні, але щось дав та щось отримав. Ми живемо тут разом, хочемо ми цього, чи ні. Усім, чехам чи українцям, допомагають подібні речі: коли до людей – справедливі, коли вміємо сказати й почути «дякую», коли людину приймають.

Тому ми разом хочемо згадати цю річницю 24 лютого 2023 року.

Можемо запалити свічку подяки і згадати, наприклад, одну маленьку подію, яка зігріла наші серця цього року.

Можемо запалити свічку взаємності і згадати, для кого ви були важливі і хто був важливим для вас. Нагадаймо собі, що ми належимо один одному, навіть якщо інколи не розуміємо один одного.

Ми можемо запалити свічку надії, бо віримо в мир і перемогу.

Свічки запалимо вдома 24 лютого о 18.00.

Або, запаливши свічки, долучитись у відповідний час до місцевих заходів, які проводяться до першої річниці війни.

Приєднуйтесь та повідомляйте нам, що ви готуєте на першу річницю: www.facebook.com/pitcr.cz/

Letáky stahujte ve formátu pdf v češtině zde a v ukrajinštině zde.

K události na facebooku se můžete připojit zde.