Ve čtvrtek 21. prosince 2023 zastřelil v centru Prahy student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy čtrnáct lidí a dalších dvacet pět zranil.
Čas se na chvíli zastavil. Pak ale tramvaje pokračovaly ve své cestě, nemocnice dál přijímaly i běžné nemocné a zraněné, a pouliční osvětlení se rozsvítilo brzy, jako každý den v tuto roční dobu.
Lidé se na chvíli zastavili. Lidé na refýžích, v obchodech, doma se ptali: Slyšeli jste to? – Jak je to možné, v naší zemi, v té jedné z nejbezpečnějších zemí světa, na univerzitě, kde jsou přece vzdělaní lidé, před Vánoci, kdy představa novorozeněte přináší něhu a naději i ztvrdlým srdcím?
Na chvíli jsme se zastavili. Potřebovali jsme něco udělat, vyjádřit solidaritu. Nejen my tady v České republice. Jednu z prvních reakcí jsme dostali od turecké kolegyně psycholožky.
Událost takového druhu je ale jako by nehmatná. Brzy se na první pohled nic nepozná. Ani na budově, ani na člověku. A čas běží dál, ke Štědrému dni, k Novému roku.
Co tedy můžeme dělat? Víme, že v této době pomohou obřady, protože dovedou oddělit čas bolesti a čas radosti, čas smrti a čas života, minulosti a budoucnosti. A také dovedou spojit i nespojitelné. Proto pomáhají zvláště obřady ve společenství. Ale i člověk sám může zapálit svíčku a uctít oběti minutou ticha, připomenout si jejich blízké a rodiny. Mezi oběťmi je i vrah, jeho blízcí a jeho rodina.
Každý můžeme vyjádřit soucit a solidaritu. A co dělat dál? Příští týdny, měsíce a roky? Zastavit se, a pokračovat. Zapomenout, a nezapomenout. Udržet význam této zkušenosti ve všednodenní jistotě, že se nám žije dobře v bezpečné zemi. Kdokoli může potřebovat soucit a solidaritu. V Praze před Vánoci na univerzitě a kdekoli na světě kdykoli.
Karel Šimr, Bohumila Baštecká za lidi z Psychosociálního intervenčního týmu
V tuto chvíli se mnozí ptáte, jak můžete pomoci. Pomoc v akutní fázi koordinovala Policie České republiky a její psychologická pracoviště. Postupně se zaměření pomoci dostává na úroveň místní. Jednak proto, že aktuální neštěstí oživuje prožitky a vzpomínky z neštěstí minulých, jednak proto, že lidé si pomáhají vzájemně. Nabízíme metodiku Škola a neštěstí: Jsme připraveni!, kde najdete vodítka pro vzájemnou pomoc, svépomoc i dlouhodobé pomáhání.
Jako lidé zabývající se neštěstími jsme zvyklí na to, že každý něco umí a každý může něčím přispět. Modlitbou, vnímáním druhého, pochopením souvislostí, výdrží. Pokud chcete sdílet svoje zkušenosti nebo se jinak přidat, prosím pište na: bastecka@etf.cuni.cz
Odjinud: