Archiv autora: karel.simr

Z historie PITu

Psychosociální intervenční tým (PIT) vznikl z iniciativy tehdejšího předsedy správní
rady nadace ADRA Vítězslava Vursta, Ing. Zdeňka Procházky z Hlavního
úřadu civilní ochrany MO ČR a psycholožky Bohumily Baštecké jako odborné garantky jako
reakce na pracovní schůzku v Přibyslavi v březnu 1998, jíž se Česká republika
stala součástí projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí
Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí
společně čelit katastrofám všeho druhu.

První výcvik PITu začal v roce 2000 a jeho cílem bylo vycvičit z řad
církví „naslouchače“ pro pomoc při katastrofách. Od té doby proběhly další dva výcviky, dále
„lektorský speciál“ a jeden novodobý – pátý – výcvik. Náplně výcviků se vyvíjely
spolu s proměňujícím se zaměřením činnosti PITu od přímé pomoci přes přípravu
koordinátorů a lektorů až k dnešnímu komunitnímu přístupu. Dynamika
vývoje PITu je dána nejen rozvojem podobných aktivit v jiných organizacích (PIT nechce
vstupovat do konkurence), ale také rozvojem oboru psychosociální krizová
spolupráce.

I do budoucna chce PIT chápat svou identitu jako proměnlivou v měnícím
se prostředí a vyhledávat „bílá místa“ na mapě pomoci po neštěstích. V
současné době se zaměřuje na komunitně zaměřený přístup, ovšem v případě, že se tento
stane ve společnosti běžným, bude hledat pro svoji činnost jiné místo.
PIT funguje na dobrovolnické bázi a bez právní subjektivity a rozpočtu.
Činnost v jeho rámci chápou jeho členové a sympatizanti jako projev občanské
angažovanosti.

Spolupracuje s komunitami, organizacemi i jednotlivci, zasaženými
neštěstím. Zabývá se dlouhodobě komunitními intervencemi a obřady po neštěstích.
(Spolu)pořádá setkání, výcviky, konference, semináře. Hlásí se k hodnotám odolnosti, spolupráce a vzájemnosti, duchovní zakotvenosti a občanské angažovanosti.
PIT ČR zastává hledisko, které zdůrazňuje nosnost komunity: pomůžeme-li
obci, nemusíme se tolik starat o občany.

(z publikace Povodňová pomoc a spolupráce jako výraz sounáležitosti: Proč? Kdo? Kdy? S kým? Pro koho? Jak? (2014, Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA)

Kdo jsme a čím se zabýváme

Jsme volné uskupení lidí, kteří spolupracují s lidmi, obcemi a organizacemi v souvislostech neštěstí.

PIT je:

Vzájemnost a spolupráce
Nadhled a svoboda Spolužití a společenství
K neštěstí přistupujeme z pohledu připravenosti: počítáme s tím, že se po svém jedinečně zopakují. Věříme, že nejsme sami – ani v neštěstích, ani na jejich zvládání.
Máme zkušenosti, znalosti a dovednosti. Využíváme je pro metodickou podporu při neštěstích. Jsme zvídaví. Metodiku se vždy znovu učíme ze zkušeností, znalostí a dovedností jiných.
Můžeme se připojit k čemukoliv, co nás zajímá. Připojujeme se z pozice rovnosti a přátelství.
Využíváme svobody nebrat za svou práci peníze. Zažíváme odměňující energii spolupráce a sdílení.
Vybíráme si. Je každého soukromá věc, čeho se zúčastní. Každý může přispět svými zkušenostmi, tím, co zažil, čemu věří, čím se liší.
Zaměřujeme se na to, co chybí, co je nové. Obřady nám pomáhají duchovně povzbuzovat společenství a udržovat tradice.
Pěstujeme odolnost i v samotě a zodpovědnosti mezních okamžiků. Vnímáme oporu: někteří z nás v parťákovi, jiní ve společenství či ve vztahu k Bohu.
Uznáváme, že „kdo nezažil, nepochopí“. Učíme se od těch, co „zažili“. Učíme se navzájem.
Máme osobní zodpovědnost. Zajímáme se o své okolí.

Čím se zabýváme?

Stručně řečeno, zabýváme se komunitní krizovou spoluprací .
Využíváme energie a příležitostí, které krize nabízejí, propojujeme a síťujeme. Seznamujeme lidi s lidmi, informacemi, zkušenostmi a poznatky přes hranice oborů, resortů, generací. Spolupracujeme jako lidé událostí zasažení, praktici a akademici, nábožensky věřící anebo jinak duchovně zakotvení. Uznáváme rozdílné perspektivy a postoje. Vyvažujeme osobní svobodu se vzájemnou péčí. Zdůrazňujeme uznání a obřady.
Konkrétní příklady najdete v rubrice K čemu teď zveme.

Proč to děláme?

Kvůli odvaze ke každodennímu životu, vzájemnosti, účasti, ochotě navzájem si pomáhat.
Věříme ve spolupráci, jejímž výsledkem je přesvědčení, že v neštěstí a na jeho důsledky nejsme sami; že situaci můžeme společně zvládnout a připravit se na příští nepřízeň osudu. A že každý z nás může pomoci druhému.

Z historie PIT ČR

Psychosociální intervenční tým (PIT) vznikl z iniciativy tehdejšího předsedy správní
rady nadace ADRA Vítězslava Vursta, Ing. Zdeňka Procházky z Hlavního
úřadu civilní ochrany MO ČR a psycholožky Bohumily Baštecké jako odborné garantky jako
reakce na pracovní schůzku v Přibyslavi v březnu 1998, jíž se Česká republika
stala součástí projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí
Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí
společně čelit katastrofám všeho druhu.

První výcvik PITu začal v roce 2000 a jeho cílem bylo vycvičit z řad
církví „naslouchače“ pro pomoc při katastrofách. Od té doby proběhly další dva výcviky, dále
„lektorský speciál“ a jeden novodobý – pátý – výcvik. Náplně výcviků se vyvíjely
spolu s proměňujícím se zaměřením činnosti PITu od přímé pomoci přes přípravu
koordinátorů a lektorů až k dnešnímu komunitnímu přístupu. Dynamika
vývoje PITu je dána nejen rozvojem podobných aktivit v jiných organizacích (PIT nechce
vstupovat do konkurence), ale také rozvojem oboru psychosociální krizová
spolupráce.

I do budoucna chce PIT chápat svou identitu jako proměnlivou v měnícím
se prostředí a vyhledávat „bílá místa“ na mapě pomoci po neštěstích. V
současné době se zaměřuje na komunitně zaměřený přístup, ovšem v případě, že se tento
stane ve společnosti běžným, bude hledat pro svoji činnost jiné místo.
PIT funguje na dobrovolnické bázi a bez právní subjektivity a rozpočtu.
Činnost v jeho rámci chápou jeho členové a sympatizanti jako projev občanské
angažovanosti.

Spolupracuje s komunitami, organizacemi i jednotlivci, zasaženými
neštěstím. Zabývá se dlouhodobě komunitními intervencemi a obřady po neštěstích.
(Spolu)pořádá setkání, výcviky, konference, semináře. Hlásí se k hodnotám odolnosti, spolupráce a vzájemnosti, duchovní zakotvenosti a občanské angažovanosti.
PIT ČR zastává hledisko, které zdůrazňuje nosnost komunity: pomůžeme-li
obci, nemusíme se tolik starat o občany.

(z publikace Povodňová pomoc a spolupráce jako výraz sounáležitosti: Proč? Kdo? Kdy? S kým? Pro koho? Jak? (2014, Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA)

Dokument k příležitosti 20 let existence PITu z roku 2021 najdete zde.

Jsme lidi, ne čísla: povídáme si a děkujeme

Na tomto místě přinášíme zážitky lidí z dob koronaviru.

Proč? Protože jsme přesvědčeni, že pomáhá si takto povídat a překračovat rozdělení virem. Že se ze zkušeností svých i druhých učíme. Že je komu být vděčný. A také, že jednou budeme vzpomínat. A díky těmto stránkám budeme vědět, že jsme i za časů koronaviru dokázali žít, rodit a umírat jako jindy. A že jsme i za časů koronaviru byli každý jiný, v rozmanitých světech, s rozmanitými zážitky, a přesto spolu.

Učíme se společně: ve škole i doma

U nás v nemocnici: sloužíme dál

Už mi není ani třicetpět (i když se tak někdy cítím)

U nás na vsi, u nás ve městě